kode adsense disini
Hot Best Seller

Zámek (Graphic Novel)

Availability: Ready to download

Komiksová adaptace slavného románu. Když je zeměměřič K. zámkem povolán do vesnice, musí se nejprve vypořádat s nepřehlednou hierarchií pomocníků, poslů, úředníků, tajemníků - a také milenek. Jak ale může získat správné instrukce, když nikdo neví, jak jeho zaměstnavatel vypadá, telefony vyzvánějí bez odpovědi a navíc, jak se zdá, ve vesnici vlastně žádná práce pro zeměměři Komiksová adaptace slavného románu. Když je zeměměřič K. zámkem povolán do vesnice, musí se nejprve vypořádat s nepřehlednou hierarchií pomocníků, poslů, úředníků, tajemníků - a také milenek. Jak ale může získat správné instrukce, když nikdo neví, jak jeho zaměstnavatel vypadá, telefony vyzvánějí bez odpovědi a navíc, jak se zdá, ve vesnici vlastně žádná práce pro zeměměřiče není? Jeden z nejvýznamnějších románů 20. století, jehož černý humor a grotesknost ani po bezmála devadesáti letech od prvního vydání neztratily nic ze své živosti.


Compare
kode adsense disini

Komiksová adaptace slavného románu. Když je zeměměřič K. zámkem povolán do vesnice, musí se nejprve vypořádat s nepřehlednou hierarchií pomocníků, poslů, úředníků, tajemníků - a také milenek. Jak ale může získat správné instrukce, když nikdo neví, jak jeho zaměstnavatel vypadá, telefony vyzvánějí bez odpovědi a navíc, jak se zdá, ve vesnici vlastně žádná práce pro zeměměři Komiksová adaptace slavného románu. Když je zeměměřič K. zámkem povolán do vesnice, musí se nejprve vypořádat s nepřehlednou hierarchií pomocníků, poslů, úředníků, tajemníků - a také milenek. Jak ale může získat správné instrukce, když nikdo neví, jak jeho zaměstnavatel vypadá, telefony vyzvánějí bez odpovědi a navíc, jak se zdá, ve vesnici vlastně žádná práce pro zeměměřiče není? Jeden z nejvýznamnějších románů 20. století, jehož černý humor a grotesknost ani po bezmála devadesáti letech od prvního vydání neztratily nic ze své živosti.

30 review for Zámek (Graphic Novel)

  1. 4 out of 5

    Fabian

    An absurd nightmare filled with stark rimmel-black & bleak, flawed, tattered whites. I had a really colorful Prague bookmark aptly between slowly simmering pages (the vivid colors of the astronomical clock fighting against the forces of evil--I know this because I was THERE this summer you guys!). This unfinished novel by the father of the opaque is very literally portrayed, but this is one of those unfilmable, un-photographable projects, really. So it comes with a lot of head scratches and An absurd nightmare filled with stark rimmel-black & bleak, flawed, tattered whites. I had a really colorful Prague bookmark aptly between slowly simmering pages (the vivid colors of the astronomical clock fighting against the forces of evil--I know this because I was THERE this summer you guys!). This unfinished novel by the father of the opaque is very literally portrayed, but this is one of those unfilmable, un-photographable projects, really. So it comes with a lot of head scratches and a plethora of So-whats(?). Franz Kafka's "Castle" is basically like anything written by Samuel Beckett.

  2. 5 out of 5

    Olaf Gütte

    Mein erstes Graphic Novel-Buch, von Comics natürlich mal abgesehen. Kafkas letzter Roman über die Sinnlosigkeit der Bürokratie, wo Kafka draufsteht, ist auch Kafka drin. :D

  3. 5 out of 5

    Auntie Terror

    Just like the art installation in the Kafka Museum in Prague I once visited and all oft Kafka's writing I've read so far, this leaves me somewhat shaken, and unsure about reality. The graphic rendition is raw, and beautiful.

  4. 4 out of 5

    Soňa

    Tento typ maľby mi veľa nedáva a otvorene sa priznávam, že lúštit, ktorá postava je ktorá, bolo dosť náročné. Text k obrázkom je občas tak voľne v priestore, že si ostávam domýšľať.... Čo ma najviac asi prekvapilo, bola akási rozkúskovanosť, tuto časť príbehu, potom príbeh tej postavy (z prosta do prosta) a potom sme zase niekde v príbehu (tom hlavnom), preskok k inému príbehu ďalšej postavy.... Malo to byť krátke prečítanie, ale ťažko sa lúskalo sivočiernymi stránkami, kde príbeh bol takmer ako Tento typ maľby mi veľa nedáva a otvorene sa priznávam, že lúštit, ktorá postava je ktorá, bolo dosť náročné. Text k obrázkom je občas tak voľne v priestore, že si ostávam domýšľať.... Čo ma najviac asi prekvapilo, bola akási rozkúskovanosť, tuto časť príbehu, potom príbeh tej postavy (z prosta do prosta) a potom sme zase niekde v príbehu (tom hlavnom), preskok k inému príbehu ďalšej postavy.... Malo to byť krátke prečítanie, ale ťažko sa lúskalo sivočiernymi stránkami, kde príbeh bol takmer ako v Kocúrkove, a nič sa poriadne neudialo. Teda ak nerátam fakt, že K. prišiel a všetky ženy naňho letia ako muchy na med..... Komiksy milujem, len tento mi dal zabrať viac ako som tušila a vôbec nie s pozitívnym výsledkom. Prvá veta: Bylo už pozdě večer, když K. dorazil. Posledná veta: Mluvila s obtížemi: bylo těžké ji rozumět, ale to, co říkala... Goodreads Challenge 2019: 31. kniha

  5. 5 out of 5

    Bronislava Sencakova

    Nejaké Kafky som čítala dávno-pradávno (pred 20 rokmi), ale nič konkrétne si nepamätám. Od tejto adaptácie som čakala rýchle pripomenutie a uľahčujúce(?) vizuálne podanie. Atmosféru to má, výtvarno je zaujímavé (čierno-čierno-sivo-biele), ale aby mal K. asi 4 rôzne (polo)profily, ostatné postavy boli takmer nerozoznateľné a musela som lúštiť, ktorá postava vôbec vypúšťa bublinu... o nadväznosti jednotlivých polí a textov ani nehovorím. Tak ma to nejak zmohlo, že ani nemám chuť na druhé prelistovan Nejaké Kafky som čítala dávno-pradávno (pred 20 rokmi), ale nič konkrétne si nepamätám. Od tejto adaptácie som čakala rýchle pripomenutie a uľahčujúce(?) vizuálne podanie. Atmosféru to má, výtvarno je zaujímavé (čierno-čierno-sivo-biele), ale aby mal K. asi 4 rôzne (polo)profily, ostatné postavy boli takmer nerozoznateľné a musela som lúštiť, ktorá postava vôbec vypúšťa bublinu... o nadväznosti jednotlivých polí a textov ani nehovorím. Tak ma to nejak zmohlo, že ani nemám chuť na druhé prelistovanie a už vôbec nie na originál text. Kniha na jedno prečítanie, takže ideálny kandidát na výpožičku z knižnice. Prvá (troj)veta: Bylo už pozdě večer, když K. dorazil. [Hospoda U mostu] V hospodě byli ještě vzhůru, hospodský neměl sice nic k pronajmutí, ale pozdní host ho velice překvapil a zmátl, a tak ho chtěl nechat přespat na slamníku v lokále. K. souhlasil. Posledná (troj)veta: Gerstäckerova matka vztáhla ke K. svou třesoucí se ruku. Mluvila s obtížemi: bylo těžké ji rozumět, ale to, co říkala... Kafkův text končí zde. Goodreads výzva 2018: 183. dočítaná kniha

  6. 4 out of 5

    Jarmik

    Text románu Zámek (i když ho mám rád, zvlášť úvodní scénu) je pro mě často dost složitý: postupem četby románu vždy silně klesá moje schopnost se v knize dr. Kafky orientovat. Grafická adaptace je tak pro mě výtečnou pomůckou, jak si příště lépe prožít četbu plného textu Zámku, protože mi poskytlo jednoduchou strukturu několika příběhových linií, kterých se budu držet. Článek na blogu: https://goo.gl/x8mDj7

  7. 5 out of 5

    Vilém Zouhar

    My first book in German that I've actually finished. I've read the original twice and I must say that this book was rather disappointing. The depth that is omnipresent in all of Kafka's work is missing here. The story is all chewed up and the result is a dark fairytale. The Castle is not a dark fairytale. The only thing that went well here is the graphics. Jaromír Švejdík (Jaromír 99) is truly a skillful artist (as it is apparent from the Alois Nebel movie).

  8. 5 out of 5

    Ariadne Oliver

    I really liked the art in this one. Very gloomy with a woodcut kind of feel. The story did get more incoherent towards the end and just breaks off in an awkward place. This might be due to the source material (haven't read it), but it was still unsatisfying.

  9. 5 out of 5

    Na kávu s Terezou

    Komiks je hezky ilustrovaný, příběh mě zas tolik nezaujal. Možná je to vhodnější pro čtenáře, kteří již četli normální zpracování Zámku než pro mě, jako pro čtenáře, co četl Zámek poprvé v životě :)

  10. 5 out of 5

    Miroslav Juráň

    Malůvky za pět hvězd, písmenka max za dvě. Proto dohromady tři a pojďme rychle dál.

  11. 4 out of 5

    Jan

    Po přečtení tohoto tzv. grafického románu nemám jen já pocit, že jsem byl znásilněn, mám pocit, že byl znásilněn hlavně chudák Francin. Jestliže je mezi autory na hřbetě na prvním místě, potom to už nevnímám jako důkaz pocty, nýbrž parazitismu. Pokud má komiksové zpracování přivést ke Kafkovi hlavně mladou generaci, která moc nečte (aspoň ne klasiku), potom být na jejich místě, nikdy bych už nic od Kafky nevzal do ruky, protože bych po zkušenosti s touhle opgekrochn adaptací usoudil, že Kafka ro Po přečtení tohoto tzv. grafického románu nemám jen já pocit, že jsem byl znásilněn, mám pocit, že byl znásilněn hlavně chudák Francin. Jestliže je mezi autory na hřbetě na prvním místě, potom to už nevnímám jako důkaz pocty, nýbrž parazitismu. Pokud má komiksové zpracování přivést ke Kafkovi hlavně mladou generaci, která moc nečte (aspoň ne klasiku), potom být na jejich místě, nikdy bych už nic od Kafky nevzal do ruky, protože bych po zkušenosti s touhle opgekrochn adaptací usoudil, že Kafka rovná se nuda. Proč tomu tak je? Jsou dva důvody. Za prvé scénář. Za druhé komiksové a výtvarné zpracování. Začnu s Mairowitzem. Nejsmutnější na celém Zámku je právě jeho podíl a to z toho prostého důvodu, že je jedním z nejpovolanějších, kteří se mohou takové látky chopit. Jeho předchozí práce a zejména "komiks" dělaný s Crumbem dokazovaly, že Kafkovi opravdu rozumí, že chápe úzké spojení jeho úzkostí a masochismu s židovskou ironií, tak často namířenou k sobě. Povrchní čtenář Kafky se tak díky této skvělé ilustrované eseji mohl s větším pochopením ponořit do Kafkova světa a objevit v něm právě svérázný humor, který zkrátka většina literárních parvenu, kteří se ohání slovem kafkovský ani netuší. Jenže komiks Kafka vlastně není komiks a neznalost řemesla se na Zámku projevila. Chápu, že musí být obtížné z rozsáhlého torza vypárát jen velmi málo vět. Ovšem takový destilát není možné obdivovat, je potřeba postavit se k textu s větší invencí a vzhledem ke komiksu provést jakousi dramaturgickou přestavbu. Vypreparovat původní text nestačí k tomu postavit dobrý komiks. Nevím, kdo z těch dvou zapracoval na storyboardu, tak jako tak to dělal někdo naprosto neznalý věci. Komiksovou adaptaci prostě neuděláte tak, že vezmete pár citátů a někdo k tomu nakreslí obrázky, kde budou ty postavy, co ve scénáři mluví. Práce s panely, s časem, s vizuálním vyprávěním obecně nula, hovno, amatérismus, diletantismus, hrůza. Kdyby Švejdík udělal pár ilustrací k románu a vyšlo to v nějakém bibliofilském nákladu, mohlo to dopadnout podstatně lépe. Mairowitz si tímhle počinem spíš uškodil. No a co se týče Švejdíka. Zatímco Mairowitz je celkem koumes a aspoň dokázal vytáhnout z Kafky to podstatné, Švejdík aka Jaromír 99 neumí ani kreslit, natož aby dokázal udělat komiks. Všechno to co jsem zniňoval o storyboardu padá hlavně na jeho hlavu, protože komiksový výtvarník tomu musí rozumět a když má scénárista nějaké naivní představy, měl by jej zavčas upozornit a nejlépe opravit. Ono totiž jedno vychází z druhého a kdo nerozumí kresbě, nemůže moc rozumět ani uspořádání, proporcionalitě, dynamice, struktuře vizuálního vyprávění. On se sice za ta léta trochu vypracoval a jakžtakž se kreslit naučil, jenže nerozumí tomu stále ani za mák. Jeho linka je vydřená, nahodilá, nezdůvodnitelná, jeho redukce není přirozená a srozumitelná, jeho stylizace je pozérská a nesourodá. Oceňuji snahu přiblížit se expresionistickým dřevořezům, to se jaksi samo nabízí napodobit vizuál dvacátých let. Ale když na to nemám, tak to nedělám, protože to vypadá trapně. Musím se zmínit ještě o technice. Pokud neumím kreslit, tablet a grafické programy mě to nenaučí. Kresba je hlavně pozorování a promýšlení. Na Švejdíkově výtvarném stylu je to strašně vidět, jak je vlastně líný si to pořádně rozvrhnout, jak to naseká zvlášť a potom si to nějak pospojuje. Jak nepřemýšlí ani o jednotlivých panelech, natož o vztazích mezi nimi. Někde pravda se mu něco trochu povede, akorát na tom je obvzlášť vidět, že to neumí, že se mu to povedlo nezáměrně, že měl štěstí nebo tomu věnoval hodně "postprodukce". Kdyby to uměl, dal by si záležet všude a nenechal by tam tolik fušerství. Zklamán jsem naštěstí nebyl (až na podíl Mairowitze), z nějakých ukázek co jsem viděl mi bylo předem jasné, jak vysoko si toto dílo stojí. Navíc Švejdíkovo neumětelství sleduji už drahnou dobu. Co mě mrzí je, jaký kolem toho zavládl hype, aniž by to jen trochu přivedlo čtenáře ke Kafkovi. Místo toho se do nebes vychvaluje paskvil.

  12. 5 out of 5

    Andrew

    The trouble with a book like this is that you can read it in under an hour whereas Kafka's source material is much more detailed than the sparse prose and artwork here could possibly represent. For that reason I didn't find this particularly satisfying. It's also hard to imagine how someone coming to the book without having read "The Castle" could formulate even the barest of storylines from it. On this occasion, I think the density of the source material undermines the book. However the artwork The trouble with a book like this is that you can read it in under an hour whereas Kafka's source material is much more detailed than the sparse prose and artwork here could possibly represent. For that reason I didn't find this particularly satisfying. It's also hard to imagine how someone coming to the book without having read "The Castle" could formulate even the barest of storylines from it. On this occasion, I think the density of the source material undermines the book. However the artwork is excellent in itself and the key scenes are well represented, but it makes Kafka's "The Castle" appear a shallow work when in fact it is an undisputed (by me) classic.

  13. 4 out of 5

    Vaclav Kocian

    Velmi spatny komix. Storyboard nedrzi pohromade, jednotlive panely jsou nasekane jak to zrovna prislo pod ruku a vysledek je pravdepodobne jeste nepochopitelnejsi nez puvodni Kafkuv roman. Jdu si precist puvodni text.. Jako komix nedoporucuju a jako uvod do Kafky taky ne.

  14. 5 out of 5

    Patrick

    Mediocre noir artwork. Storyline goes nowhere. Nothing gets resolved.

  15. 5 out of 5

    Daniela (Daniela in Prague)

    Graphic novel version of The Castle. Good. As creepy as the original book, but the absurdity was slightly funny in this format.

  16. 5 out of 5

    Đenis

    Toto bolo pre mňa jedno veľké VVTF. Akože prečo... čo a ako... pôsobilo to na mňa ako Shakespeare, akurat o hovne. A úplne perfektný to má koniec. Až sa bojím pustiť sa do Procesu.

  17. 4 out of 5

    Martina

    Vizuálně vinikající, ke Kafkovi ale ode mě cesta daleká. Bohužel.

  18. 4 out of 5

    Reed

    Love the art work and of course, Kafka as a writer/philosopher. I had hard copy of his book and enjoyed the graphics immensely. However, I could not finish the book for one simple reason: despite my eyeglasses, the font of the characters was too small to read! It simply took too much energy and concentration to focus on the font.

  19. 4 out of 5

    Albert

    Fun read! The art and storytelling did a good job or laying out the book's tone. I think this is missing a star because it made me curious about the actual novel, which I'm assuming is excellent, based on this book. That might not be fair. Could these artists also do The Trial?

  20. 4 out of 5

    Rob

    The woodcut-esque style is initially striking but ultimately becomes an impedement. Then again, I feel that way about Kafka's writing in general, so maybe this is a good adaptation.

  21. 4 out of 5

    Oksana

    great graphics for the fans of jaromir99, i am not sure if the original text of kafka same dark

  22. 4 out of 5

    Matt

    Kafka's disjointed plotting, confusing dialogue and general indefinable weirdness don't seem to lend themselves to the sequential art format. The woodcut-style art is a little boring in places too.

  23. 5 out of 5

    Juan Jiménez García

    Kafka, Jaromír 99, Mairowitz. La oscuridad invisible Dejadme que os hable un poco de El castillo. Bueno, no del libro de Franz Kafka, último de ellos, inconcluso. Lo leí hace mucho tiempo, lo olvidé en casi todo. Pero como en todo libro enorme, sus restos quedaron ahí, en un rincón de mí, cogiendo polvo entre trastos viejos, pero indeleble. ¿No es en cierto modo El castillo el libro de nuestra vida? Nuestra vida existencialista. Esa lucha eterna de uno por entrar, por lograr llegar, pero ¿adónde? Kafka, Jaromír 99, Mairowitz. La oscuridad invisible Dejadme que os hable un poco de El castillo. Bueno, no del libro de Franz Kafka, último de ellos, inconcluso. Lo leí hace mucho tiempo, lo olvidé en casi todo. Pero como en todo libro enorme, sus restos quedaron ahí, en un rincón de mí, cogiendo polvo entre trastos viejos, pero indeleble. ¿No es en cierto modo El castillo el libro de nuestra vida? Nuestra vida existencialista. Esa lucha eterna de uno por entrar, por lograr llegar, pero ¿adónde? Todos tenemos nuestro castillo particular, nuestros castillos, incluso. Pero Kafka no logró acabarlo, y así no nos dio ninguna respuesta, tan solo un misterio más. Y de nuevo fue como nuestras vidas, que son siempre inconclusas, hasta que dejan de serlo. Dejadme que os hable de El castillo. En este caso, de la novela gráfica editada por Nórdica (siempre impecable), con ilustraciones del checo Jaromír 99 y adaptación de David Zane Mairowitz. Empieza con Había caído la noche cuando llegó K. Y la noche no se marchará desde ese momento. No como un viaje al fin de la noche celiniano, no. K. no viaja, no se mueve, no avanza, no retrocede. Está. Insistentemente está. Ofensivamente está. Espera. Espera su oportunidad de entrar, entre los brazos de las mujeres, tal vez lo único vivo en aquel lugar (no, posiblemente tampoco ellas… no todas, espejismos de espejismos). Jaromír 99 no dibuja negro sobre blanco, sino blanco sobre negro. La belleza aterradora de sus dibujos. Quizás solo desde un rincón perdido de ese Este imaginario que ya perdimos con el deshielo, es posible entender esas atmósferas decadentes, ancianas, enfermas y desesperadas en su enfermedad. Solo desde ahí nos podemos remitir al fantástico centroeuropeo de las películas de Wojciech Has o de Valerie y su semana de los prodigios. Alrededor del castillo hay nieve y noche. Blanco y negro que solo admite el contraste de un gris tan monocorde como los otros dos. Tan monocorde como la vida que se mueve alrededor de ese lugar inaccesible que Marco Ferreri confundió con el Vaticano. Una vida trazada con rasgos duros, secos, cortantes, donde la calidez no existe ni tan siquiera en el amor, porque tal vez el amor no existe. Es una convención que nos hemos dado para pasar el tiempo menos solos, para tener menos miedo. Mairowitz se entrega a reducir la novela a los estrechos márgenes de la novela gráfica (¡pero no!). Estrechos márgenes que se convierten en invitaciones a entrar en otros mundos, como cajas sorpresa que se van abriendo a nuestro paso. La narración se confunde con el dibujo, se vuelve dura, seca, desesperada. Todo en El castillo es una invitación a adentrarnos en el lugar más peligroso y desconocido: nuestro interior. Eso era después de todo Kafka. Eso sigue siendo. Un interior en un precario equilibrio, constantemente amenazado por lo ajeno, por los otros, por lo otro. K. intentará en vano encontrarse con Klamm, aquel que le ha llamado hasta ese lejano rincón. Klamm, que tiene mil caras, al que cada uno ve como quiere verlo (o ser visto) y para el que nosotros también tenemos un rostro, seguro. Acceso imposible a ese castillo que lo domina todo, que controla nuestros destinos y frente al que nos resulta imposible rebelarnos, precisamente porque es inmaterial, no tiene forma, no tiene contenido, pero existe, de alguna manera existe. Desde el primer día, desde el primer instante. Un castillo que domina nuestras vidas, alrededor del que nos movemos, sin poder entrar nunca. Un castillo que ni tan siquiera podemos ignorar, por que ni él nos ignora ni tampoco lo hacen los demás. Y entonces… Entonces El castillo termina. Novela gráfica, libro, noche, nieve. Sin un final. Sin una respuesta. Destino. Escrito para Détour.

  24. 4 out of 5

    JTRyan

    Lives up to the graphic category.

  25. 5 out of 5

    Maggie

    I grabbed this because The Castle is on my “to read” list and I thought a graphic novel might be fun before reading the real deal. Nope. I quickly realized that this is probably not meant to be a free-standing novel, but a companion to the book itself. Or maybe this adaptation just sucks; nothing made any sense whatsoever, and not just because it’s Kafka. Maybe I’ll try it again after reading the actual novel, but for now I’m pretty disappointed.

  26. 5 out of 5

    Daniel

    Si fueran ilustraciones para una buena traducción de El Castillo quedarían geniales. Quien no haya leído la novela, veo muy difícil que pueda seguir el hilo. Parecen fotogramas aislados de la narración.

  27. 4 out of 5

    Sonja

    Stark, dark, bureaucratic purgatory. An interesting illustration of a depressingly common experience. I've never read 'The Castle', or any Kafka, in prose but this graphic novel introduction whets my whistle for it.

  28. 5 out of 5

    Jose Gonzalez

    Creo que a esta novela le sienta muy mal el cómic. Pierde demasiado en la adaptación.

  29. 5 out of 5

    Jesse Franzen

    Good illustrations, no story.

  30. 4 out of 5

    Sonic

    Ridiculous nightmare, rendered wonderfully in black white and gray in what looks like existential wood-cuts.

Add a review

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Loading...
We use cookies to give you the best online experience. By using our website you agree to our use of cookies in accordance with our cookie policy.